Potravinová krize

Všichni potřebujeme podobné množství jídla a všichni také potřebujeme správnou výživu. Ale potraviny – ať už posuzujeme jejich kalorické či nutriční hodnoty – nejsou ve světě rozdělovány rovnoměrně. Tato nespravedlnost má dramatické dopady na naše zdraví, na životní prostředí i na naši schopnost nasytit svět i v budoucnosti; je to nespravedlnost, kterou by vlády ve spolupráci s potravinářskými společnostmi a výrobci nápojů měly bez odkladů začít řešit.

Příliš velká část potravin se konzumuje na Severu a na Západě, zatímco jinde ve světě je jich nedostatek. V Evropě jsou obchody a supermarkety zásobované tak, že můžou každému člověku nabídnout potraviny v celkové hodnotě více než 3000 kalorií denně. Ve Spojených státech je to asi 3600 kalorií. Tolik potravin ale nepotřebujeme. Ve skutečnosti by průměrný člověk měl denně zkonzumovat jen asi 2000 kalorií.

Kde konči přebytečná kalorická hodnota? Zčásti se sní – vzpomeňte si na všemožné pochoutky plné „prázdných kalorií“ bez jakékoli nutriční hodnoty. Takové potraviny jsou příčinou toho, že po celém světě přibývá lidí trpících nadváhou až zdraví ohrožující obezitou. A kalorie, které zkonzumovány nejsou, končí v odpadkových koších a následně na skládkách, kde hnijí a produkují skleníkové plyny, čímž ještě posilují klimatické změny.

Jinde na světě mají lidé k dispozici pouhých 1500 kalorií na den. A jsou to hlavně ženy, kdo problémem nerovnoměrné distribuce potravin trpí nejvíce. Podvýživou je postiženo dvakrát více žen než mužů a dětská úmrtnost způsobená podvýživou postihuje dívky dvakrát častěji než chlapce. Přitom by dodání potřebného počtu kalorií oněm 13 procentům světové populace, které trpí hladem, představovalo pouhá 3 procenta současné celosvětové nabídky potravin.

Odkazy


e-max.it: your social media marketing partner